Zámek je, dle mého, jednou z nejhezčích renesančních staveb, kterou
jsem viděl.
Při vstupu musíte přejít kamenný most, jednu z unikátních částí zámku.
Zámkem jsme prošli téměř celým. Prohlídka začíná v pokoji, který je
upraven jako knížecí pracovna a knihovna. Pokračuje velkým přijímacím
pokojem s krásným nábytkem a malbami starých mistrů. Dále
procházíme budoárem, ložnicí knížete a kněžny, rodinnou kaplí,
jídelnou, pokojem se zbraněmi a síní s loveckými trofejemi, končící v
galerii portrétů, kde lze spatřit obrazy členů rodiny Lobkowiczů.
Zámek se mi líbil, byl velmi prostorný a prohlídka byla hezky
doplňována mluveným komentářem průvodkyně.
Místo, kde se zámek nachází, je pustější, ale zároveň má své kouzlo.
Při odchodu jsme se zastavili v infocentru, současně kavárna, kde je
zároveň teplo pro lidi čekající na vlak, či procházející kolem.
Při cestě na zámek jsme se zastavili v Kralupech nad Vltavou, kde jsme
zastavili u pomníku jako památku pro významného malíře Jiřího
Karse. Zároveň jsme prošli kolem sochy Švejka, vytvořené jako
odkaz na dílo Jaroslava Haška, konkrétně věta „Já jsem takto drogista
Vaněk z Kralup“. Socha obsahuje starého Švejka, sedícího se svým psem
na lavičce, s kusem exkrementu vedle nohy lavice s mouchou sedící na
něm. Autorem sochy byl Albert Králiček.
Adam Parma, student 2OCL